Po delší odmlce a jsme tu zas, účast není sice hojná, ale my víme, že to bude akční. Máme před sebou vzdělávací víkend pro dobrovolníky Centra Don Bosco, poslední v letošním školním roce a jsme zvědavi, co si pro nás George s Martinem připravili.
    Hned po příjezdu nás George „překvapil“ prací, bylo potřeba nachystat večeři, druhé překvapení nás čekalo, když jsme se v průběhu večerního programu dověděli, že Martin bude odcházet z Pardubic. Ten večer jsme si celkem hezky popovídali o tom, co nás čeká v nejbližší budoucnosti, a našlo se toho dost. Někoho čekají závěrečné zkoušky, potom velký krok života a stěhování k příteli, jiného zase závěrečné zkoušky a další škola. Na závěr večera jsme si pustili hezký film o Karlu Wojtylovi, budoucím papeži Janu Pavlu II.
    Obsahem sobotního programu bylo povídání o pravidlech a výzvách pro život, pro život dobrovolníka. Měli jsme k tomu i technickou pomůcku, papírovou skládačku domečku, kde každá z jeho částí má nějakou symboliku a představuje některou z hodnot a výzev, o které se máme snažit. Tak jako jsme si minule povídali o jednotlivých cihlách domku, které jsou symbolem našich každodenních úkolů a povinností, které máme plnit, tentokrát jsme povídali o oknech a dveřích. Ty jsou symbolem otevřenosti a pravdivosti, slušnosti a laskavosti, radostnosti a naděje. Jsou to vysoké cíle…
    V poobědní siestě nám Martin ukázal fotky ze svého budoucího působiště, povyprávěl a my už se těšíme, že tam třeba někdy pojedeme na návštěvu.
    Kromě povídání o výzvách pro život dobrovolníka i chvilky o Martinově budoucnosti jsme se dostali na výlet. Objevili jsme zříceninu hradu Rabštejn, kde jsme povečeřeli. Někteří z nás zvládli i vyrobit zálesacký topinkovač. Na zpáteční cestě jsme museli zrychlit krok, blížil se déšť, k autu jsme ale došli celkem za sucha, povedlo se.
    Během nedělního dopoledne nám ještě George představil prázdninovou akci ve Vendryni, na kterou nás pozval. Také jsme společně zapřemýšleli, co kdo z nás umí a jakým způsobem bychom, coby dobrovolníci chtěli v CDB pomáhat. U oběda se nám hezky povídalo, byla i zmrzlina. A protože někteří z nás spěchali, nezbývalo než uklidit, rozloučit se a vydat se na cestu.
    Byl to hezký víkend a tak zase příště, a to pro dobrovolníky znamená přijet pomoc na červnové DDD a potom až po prázdninách.
                              

Pavel Hájek a Jiří „George“ Woclawek