Zatímco první víkend v září byl věnován přípravě na nový školní rok, o víkendu před Vánocemi jsme se zamýšleli nad tím, co to znamená být dobrovolníkem v Centru Don Bosco. Poprvé jsme se seznámili s Kodexem dobrovolníka – že někde pomáhat není jen tak, ale že je potřeba na sobě hodně pracovat.

Na tomhle víkendu jsme na to navázali. Být dobrovolníkem je jako stavět dům: jednotlivé body kodexu, o které by měl dobrovolník usilovat, mohou představovat důležité části domu. Základy domu vytváří křesťanské hodnoty a příklad Dona Bosca. Stěny domu tvoří plnění si svých povinností. Dveře pak to, že jme slušní a prožíváme svůj život s nadějí, otevřeností. Okna domu vytváří naše poctivost, pravdomluvnost. Komínem jsme si symbolizovali to, že se snažíme omezovat závislosti, kouření. A konečně až střechu, která dům završuje, tvoří naše dobrovolná pomoc.

Chvíle společného přemýšlení jsme si zpestřili hodinovou brigádičkou, poobědovou siestou, odpolední hrou na spolupráci („nikdo nejsme opuštěný ostrov“), fotbálkem před večeří, napínavými Aktivitami, nebo třeba dobrodružnou noční procházkou temným lesem, kde doslova nebylo vidět na krok.

Víkend jsme zakončili přemýšlením nad tím, kde nás osobně „bota tlačí“ co se týče našich povinností a jak se v tom můžeme posunout kupředu. Mohli jsme si uvědomit, že díky povinnostem se leccos důležitého učíme pro život a rosteme v zodpovědnosti. Díky všem, kteří se přičinili o to, aby nám na Borku bylo společně hezky!

Martin Poláček