A máme za sebou další víkend, tentokrát pro dobrovolníky. Bylo to přece jenom o něčem jiném, vždyť dobrovolníci už jsou (nebo by alespoň měli být) naši mladší pomocníci. Tentokrát tu nikdo z nich nebyl, aby pomáhali při uskutečňování akce pro druhé, ale abychom se něco společně naučili a objevili důležité podněty pro sebe sama.

Jedním z témat byly křesťanské hodnoty, už proto, že na nich stojí celá naše práce v Centru Don Bosco a současně i proto, že přece všichni, ať už do kostela chodíme, nebo je nám to cizí, žijeme v prostředí, které vyrostlo na křesťanských zásadách, a kde je přece normální nekrást, být pravdivý, prožívat vlastní svobodu i ctít svobodu druhého atd. Chvíli jsme se věnovali i dobrovolnické smlouvě, přetahovali jsme, jestli nepodepsat smlouvu hned, bez „zbytečného“ pročítání. Jako dobře poučení účastnici kurzů se všichni bránili podpisu smlouvy bez předchozího přečtení smlouvy, a tak jsme se nakonec věnovali jednotlivým bodům dohody.

A abychom jenom „nerozumařili“, v sobotu v podvečer se ve společenské místnosti objevil jeden „neznámý“ muž v maskáčích, svým chováním ovládnul prostor a vyvezl naše dobrovolníky do lesa. Během akce bylo potřeba spolupráce všech, občas se mohl někdo i lehce bát. Nebe bylo bez mráčku a se spoustou hvězd, trochu mrzlo, zkrátka bylo to dobrodužné a akční. Náš noční výlet vyvrcholil vědomostní hrou na Kunětické hoře a následnou česnečkou v restauraci v podhradí.

Víkend jsme během nedělního dopoledne zakončili pojmenování vlastních hodnot, které nás oslovují, o které se snažíme, které se nás více dotýkají, jsou zkrátka tady a teď aktuální. Potom už jenom sbalit, uklidit, popřát hezké vánoce a rychle na vlak. Takže opravdu – hezké vánoce a těšíme se na všechny dobrovolníky, ať už při společné činnosti, nebo na pokračovacím kurzu po novém roce.

Jiří (George) Woclawek