Zemřel Pavel Hájek

Pá, 15. 5. 2020

Měli jsme příležitost poznat mladého muže, který v nás zanechal nesmazatelnou stopu. Spolupracoval s námi velmi intenzivně a dlouho. Každé setkání s ním bylo šťavnaté na legraci, porozumění, blízkost a člověk s ním měl dojem, že se znáte „snad od furt“ (tak to někdy říkal).


Darem, který jsme měli možnost rozbalovat, byl jeho originální a vždy upřímný pohled na věc, na člověka. Bylo obdivuhodné, s jakou lehkostí a svižností nás dokázal nadchnout klidně i pro naprosto obyčejnou věc. S Pavlem probuzená fantazie nám pak uměla otevřít dávno zapomenuté komůrky.


Pavel byl hledač pokladů. Uměl u druhých najít docela zakutané dobro a ukázat ho světu. Dokázal být blízko svým kolegům v týmu, kamarádům z různých skupin i mladým, se kterými pracoval léta jako dobrovolník. Byli jsme vděční za spolupráci s ním. Viděli jsme i jeho nejistoty, obavy, výhry a někdy i bolesti. Měl naši důvěru, podporu, i pochopení pro jeho rozhodnutí.


Pája byl ten chlapík, kterého když jste někdy hledali, byl „všude“; mezi lidmi a i když někdy také unavený a upracovaný, stál čelem k životu. Byl skromný bojovník, jehož zbraněmi byla jeho odvaha a křehkost. A to, jak moc s námi zůstane, záleží na nás