4. víkend Základního kurzu (16.–18. 2. 2018)
Všude kolem řádí chřipka, která se nevyhnula ani některým účastníkům kurzu. Ani tato skutečnost nás však neodradila rozjet další víkend záklaďáků. I přes nižší počet zúčastněných si ho troufám zhodnotit jako vydařený. V pátek večer jsme se, jak je zvykem, přesvědčili, že měsíc, co jsme se neviděli, přinesl zase každému z nás spoustu nových zkušeností a zážitků. O ty jsme se podělili vzájemným sdílením ve skupině.
Sobotní dopoledne jsme věnovali tématu KOMUNIKACE. Ponořila nás do něho úvodní scénka, kdy se snažili tři dospěláci dohodnout na místě kurzového výletu. Každý však používal jiný komunikační styl, a tak to nakonec žádný konkrétní výsledek nepřineslo. Účastníci měli za úkol popsat, co viděli, a na základě toho jsme se posunuli k přemýšlení o jednotlivých komunikačních stylech. Pro lepší porozumění rozdílům jsme si k tomu ještě pustili krátké zábavné video. Shodli jsme se, že nejvíce se nám zamlouvá asertivní styl komunikace, ale sebekriticky jsme připustili, že se ve svých životech ocitáme i v pasivním, agresivním či manipulativním komunikování.
Odpoledne jsme se vyrazili provětrat na procházku kolem rybníku Nadýmače. Po cestě jsme měli za úkol v rozlosovaných dvojicích popovídat na zadané téma ke komunikaci. Po návratu jsme to shrnuli v celé skupině. Poté proběhlo hlasování o večerním programu. Výsledkem bylo, že jsme se společně podívali na první díl filmu Don Bosco.
Nedělní program jsme zahájili opět krátkou aktivitou ke komunikaci. Každý měl za úkol pantomimicky předvést svou náladu a energii, ostatní pak již slovně popisovali, co vidí a co to asi znamená. Následně jsme se vrátili ke včerejšímu filmu a posdíleli zážitky k Donu Boskovi. Abychom pořád neseděli, rozdělili jsme se do dvojic a v nich si připravili krátkou pantomimickou scénku zachycující zážitek ze společně stráveného kurzu. Pěkně jsme se u ztvárnění v celé skupině zasmáli. Na závěr nechybělo vzájemné děkování, kdy jsme měli možnost využít i nově nabyté poznatky ke komunikaci.
Víkend utekl jako voda a už teď se těšíme na příště, snad již v plném zdraví!
Anežka Moravcová