Silvestr v Borové u Poličky

29. 12. 2012 - 1. 1. 2013
Rok: 
2012
Měsíc: 
prosinec

Začalo to obsazením naší partou chalupy v Borové u Poličky dva dny před koncem roku. Pustili jsme se do dřeva na zatopení a jsme poklidili chaloupku k naší spokojenosti. Ještě večer, právě když si předčítáme „Desatero pro přežítí v drsné přírodě“, přichází únosce, zavazuje nám oči. Co se bude dít? Najednou je šátek z očí pryč a my stojíme uprostřed noci nedaleko lesa. Okružní vycházka v jasné a ledově větrné noci nás hezky probrala k životu. Píchnutá pneumatika na závěr už nebyla v plánu, ale šikovní kluci automechanici se pustili do práce a za hodinku frčíme do tepla.
Další den nás volá příroda. Cestou se zahříváme pohybem, později také rozděláváním ohně a jeho plamínky. Na posilnění opékáme špekáčky a špek, vždyť už je půlden pryč. Za nedlouho stojíme na rozcestí a překvapivě hlasujeme pro delší trasu. Nejistý směr napravuje mapa s buzolou a mašírujeme si to přímo za nosem, cestou necestou, přeskakujeme potůčky a šlapeme si to po zbytku sněhu. Se západem slunce jsme v teple. Trochu kultury nám po večeři přináší Michal s tahací harmonikou. A pak už jen zkušeně přikyvujeme, jak si dokáže poradit lovec kožešin ve filmu Zálesák.
Poslední den roku začínáme relaxem. Užíváme si patlání obličeje sádrovými obklady a vyrábíme masky na večerní indiánský obřad. Mezitím je třeba nanosit dřevo, poklidit v chaloupce, připravit oběd i večerní tabuli. Večeři odstartujeme slavnostním přípitkem a pak jsou na řadě přichystané dobroty. Večer přerušují dva indiáni, kteří nás zvou k ohništi. Ještě předtím nás vyzývají k zamyšlení. Stál celý rok za to? Co se nám povedlo a co nás naopak tíží? Vše můžeme odevzdat do ohně sepsáno na třískách dřeba. To dobré utavit nebo odhodlaně zkusit vše nanovo. Přikládáme jednotlivá polínka, oheň plápolá a kouř odchází..
Před půl dvanáctou stíháme půlnoční mši svatou a do nového roku vstupujeme s požehnáním, přejeme si také navzájem a nechybí ani prskavky a nějaká ta rána. Pozorujeme ohňostroje, ale ze všeho nejvíc se nám líbí obloha posetá jasnými hvězdami. Za těch pár dní jsme si všimli ve světě tolika neobyčejně obyčejných věcí.

Káťa Hubáčková